Poločasová přestávka pražského semifinále bude patřit jubilantkám

Sobotní semifinále Excelsior Ženské basketbalové ligy mezi ZVVZ USK Praha a VŠ Praha ozdobí o přestávce gratulace třem velkým osobnostem československého basketbalu, které slaví životní jubilea. Bývalé hráčky Dana Klimešová-Ptáčková, Martina Pechová-Jirásková a Hana Ezrová-Kopáčková dohromady získaly na mistrovství světa a Evropy 15 medailí, z toho 7 stříbrných a osm bronzových. Za jejich basketbalové mistrovství a radost, kterou rozdávaly fanouškům, jim bude předán speciální dárek pořadu BasketManie České televize z poděbradských skláren Crystal Bohemia. S gratulací se připojí také Česká basketbalová federace.

Kapitánka prvních medailistek na ME a MS Hana Ezrová oslavila  85. narozeniny

V pondělí 26.3.2012 se dožila 85 let Hana Ezrová, rozená Kopáčková, členka Síně slávy ČBF, která byla kapitánkou československých basketbalových reprezentantek při historicky prvních startech na mistrovství Evropy i mistrovství světa.

S ligovým basketbalem začínala v Dynamu (Slávii) Praha, od roku 1955 hrála pět let pod vedením trenérů Adamíry a Kříže ve Spartě Praha. Do reprezentace se dostala hned po válce v roce 1946 a vydržela v ní dlouhých 11 let. Vedla československý tým při první účasti na Mistrovství Evropy v květnu v roce 1950 v Budapešti a průměrně téměř osmi body na utkání (byla druhou nejlepší střelkyní družstva) se podílela na zisku prvních bronzových medailí. Tým trenéra Luboše Dobrého s Hanou Kopáčkovou, Evou Vágnerovou, Marií Chytilovou a dalšími tak položil základ medailových úspěchů československých basketbalistek, které trvaly na evropských šampionátech bez přerušení do roku 1968.

Svou reprezentační kariéru Hana Ezrová zakončila na druhém světovém šampionátu v historii basketbalu žen, který se konal v roce 1957 v Brazílii. Tam poprvé startoval československý reprezentační celek a hned vybojoval bronzové medaile.

Kapitánka se s reprezentací loučila po 11 letech a 70 zápasech. Na pěti velkých světových akcích se podílela na zisku pěti medailí – dvou stříbrných a tří bronzových.

Manželem Hany Ezrové je JUDr. Josef Ezr, jeden z nejvýznamnějších hráčů, trenérů a funkcionářů historie československého a českého basketbalu, mistr Evropy 1946 a vicemistr 1947, účastník OH v Londýně 1948 a Helsinkách 1952.

Nenápadný pilíř reprezentace

Dvacátého března oslavila kulaté životní výročí Martina Pechová, rozená Jirásková. Byla oporou československé basketbalové reprezentace na sedmi šampionátech a zisk dvou medailí z mistrovství světa a tří z mistrovství Evropy z ní dělá jednu z nejvýraznějších postav historie českého a československého basketbalu.

Její talent byl nesporný a nepřehlédl ho ani trenér Kubín, který ji zařadil v sedmnácti letech do prvoligového týmu Sparty. Lví podíl na šesti titulech a dvou druhých místech a trojnásobná účast v nejlepší ligové pětce správnost jeho rozhodnutí časem jenom potvrdily. Nezaváhal ani tehdejší reprezentační kouč Ján Hluchý, který ji vzal v roce 1970 na Mistrovství Evropy do Rotterdamu. Martina Jirásková, často oslovovaná spoluhráčkami také Marta, ho nejen nezklamala, ale následující rok už patřila vedle legend Joškové, Jarošové a Jindrové k tahounům stříbrného týmu na mistrovství světa v Sao Paolu! Od dalšího roku se spolu se spoluhráčkou ze Sparty Danou Ptáčkovou, provdanou Klimešovou staly shodně 190cm vysoké pivotky postrachem v podkošovém prostoru pro mnoho evropských i světových soupeřů, o čemž svědčí například jejich podíl na další medaili z MS 1975 v Kolumbii.

Svou skvostnou reprezentační dráhu završila na prvním olympijském basketbalovém turnaji žen, kde shodně s Danou Ptáčkovou dosáhly průměru 11 bodů na zápas, tým skončil na čtvrtém místě. Martina Pechová vystudovala Vysokou školu chemickou a její dcera Martina (1977) třikrát reprezentovala Česko na mistrovství Evropy.

Deset neuvěřitelných sezón Dany Klimešové

Basketbalistka Dana Klimešová, rozená Ptáčková byla dvakrát nejlepší basketbalistkou Československa a pět sezón za sebou v nejlepší pětce ligy. V reprezentaci byla lídrem a často nejlepší střelkyní na osmi světových turnajích, na kterých československé basketbalistky získaly šest (!) medailí.

Do utkání nejvyšší soutěže zasáhla poprvé v roce 1970 za Spartu Praha a doslova v ní zářila do roku 1978. Po mateřské pauze, kdy se jí narodila dcera Zuzana (mistryně Evropy 2005), pak ještě odehrála dvě sezóny a dva evropské šampionáty. Z deseti ligových sezón Sparta získala titul osmkrát a jen dvakrát skončila na druhém místě, a tak víceméně pravidelně hrála Pohár mistryň evropských zemí (dnešní Euroligu). Pravda, ani v jednom ze čtyř finále nejlepšího evropského poháru se výhry se svými spoluhráčkami ze Sparty nedočkala, triumfovaly skvělé týmy Daugava Riga a CUC Clermont Ferrand.

Do reprezentace přišla devatenáctiletá juniorská vicemistryně Evropy v roce 1971, o rok později se už podílela na bronzových medailích na ME ve Varně. Za další dva roky byla druhou nejlepší střelkyní týmu na dalším evropském šampionátu v Itálii a v roce 1975 přišel jeden z vrcholů její kariéry, mistrovství světa v Kolumbii. V Cali byla už hlavní oporou týmu, s průměrem 14,4 bodu na zápas byla dokonce jedenáctou nejlepší střelkyní celého mistrovství. Mimořádný byl její výkon v zápase proti USA, ve kterém se 21 body podílela na nejtěsnější výhře 66:65.

Trenér Drásal jí pochopitelně zařadil i do nominace na první olympijský basketbalový turnaj žen v historii v roce 1976 v Montrealu. Nebýt úvodní jednobodové prohry s Bulharskem, mohla mít ve sbírce i olympijskou medaili místo nepopulárního čtvrtého místa. Po olympijských hrách v Kanadě se Dana Ptáčková vdala za další basketbalovou osobnost Vlastibora Klimeše (2x bronz z ME) a pozoruhodný byl i její poslední reprezentační start před narozením syna Martina (NCAA, Mattoni NBL).

Dana Klimešová, která při vrcholovém sportu dokázala vystudovat medicínu-obor dětské lékařství, končila sportovní kariéru na Mistrovství Evropy 1981 v italské Anconě – symbolicky jako nejlepší střelkyně bronzového týmu na tomto šampionátu.

Se svým manželem žije ve Spolkové republice Německo a koncem května oslaví významné životní výročí.

Autorem textů je Jakub Bažant.