Devadesátiletý Pan Basketbal - JUDr. Josef Ezr

„...Naši mají míč, útočí, stadion mocně bouří a vře, lidé vstávají ze sedadel a nadšeně naše hráče povzbuzují. Několikrát ze sebou střílíme, míč se odráží od obruče do pole, naši dopichují, změt rukou pod košem Italů. Mrázek dopichuje do koše, vedeme 34:32! Ezr takticky 15 vteřin před koncem dává time out. Dlouhá minuta, skoro věčnost, Italové se radí, hvizd píšťalky. Italové přenášejí míč pod náš koš, přímý náraz několika těl a konec. ČSR mistrem Evropy v basketbalu pro rok 1946!“ Tak popsal klíčové okamžiky konce finále ME 1946 v Ženevě pro časopis Ruch reportér Jiří Novák.

Tehdy jedenadvacetiletý rozehrávač Slavie a reprezentace Josef Ezr zachoval jako jeden z mála chladnou hlavu a při absenci kapitána Trpkoše na hřišti vyběhl za rozhodčím, francouzsky mu sdělil, že on je zástupce a požádal o oddechový čas. To pomohlo ke zklidnění našich reprezentantů a znervóznilo soupeře.

Kapitán Slavie byl oporou reprezentačního týmu šest let a výrazně přispěl k dalším dvěma medailím, stříbru na domácím ME v Praze 1947 a ve stejném roce k titulu akademických mistrů světa. Hrál na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách.

Spoluhráči na něm oceňovali především jeho přehled na hřišti a také rozvahu a chladnokrevnost za každé situace. Místo dlouhých komentářů stačí ocitovat větu z líčení finálového utkání reprezentanta Františka Stibitze v hráčské kronice, kterou si tehdy mistři Evropy sami psali : „....a konec není daleko. A na hřišti je Ezr, ten to přece udrží...“

Josef Ezr začínal s atletikou, propadl basketbalu na gymnáziu v Bratislavě. Poté, co se rodina přestěhovala do Prahy, přihlásil se v 16ti letech do SK Slavie Praha, kde byl až do roku 1948. Tehdy se stal členem Sparty, kde působil jako hráč, rozhodčí, trenér a od roku 1952 do roku 1990, tedy neuvěřitelných 38 let (!) jako předseda basketbalového oddílu.

V roce 1953 si vzal za manželku kapitánku reprezentačního družstva žen Hanu Kopáčkovou (*26.3.1927), medailistku z mistrovství světa a Evropy, se kterou později jako trenéři zejména dorostenek vychovali několik špičkových hráček a reprezentantek.

Rodiče Josefa Ezra maximálně podporovali. Před odjezdem na Mistrovství Evropy do Ženevy 1946 ubytovali doma Slováka Miloše Bobockého a několik dalších mimopražských spoluhráčů z reprezentace k nim chodilo na oběd. Maminka špílmachra jim mezitím přišívala na dresy státní znak. Josef Ezr starší se stal v roce 1946 pokladníkem svazu a protože basketbal neměl peníze uspořádání Mistrovství Evropy 1947 v Praze, dal do zástavy rodinný činžovní dům a pořadatelství tak bezpochyby zachránil!

Hráčská kariéra

Klub

1939-48 Slavia Praha

1948-61 Sparta Praha muži (mistr republiky 1960, 5x 2.místo)

Reprezentace

40 utkání za Československo (1946-53)

Mistr Evropy 1946 (Ženeva), akademický mistr světa 1947 (Paříž), 2. místo ME 1947 (Praha)

účastník OH 1948 (Londýn 7.místo) a OH 1952 (Helsinky 9.místo)

Trenérská kariéra

Klub

1 sezóna 1952/3 Sparta ženy (mistr republiky 1953)

11 sezón 1952-62 Sparta muži (mistr republiky 1960, 3x 2.místo, 2x3.místo)

8 sezón 1971-79 Sparta dorostenky (7x přeborník republiky)

Reprezentace

1. místo na neoficiálním mistrovství Evropy juniorů (1962, Janov, Itálie)

Funkcionářská kariéra

1952-90 (tedy 38 let !!!) předseda oddílu basketbalu Sparty Praha

Za celoživotní oddanost basketbalu a veškerou odvedenou práci panu Ezrovi děkujeme!

Připravil Jakub Bažant