Lvi se v kvalifikaci o MS musejí obejít bez Satoranského

Do poslední chvíle trenér českých basketbalistů Ronen Ginzburg věřil, že bude moct v kvalifikačních zápasech o MS 2019 proti Finsku a Bulharsku počítat s nejsilnější možnou sestavou. V tomto týdnu se mu však omluvil jediný Čech v NBA Tomáš Satoranský.

Pro české basketbalisty to není dobrá zpráva. Tomáš Satoranský je bezesporu hvězdou českého i evropského basketbalu. Jeho rozehrávačské schopnosti a zkušenosti nabyté v Eurolize i NBA mohou Lvům na přelomu června a července chybět. Trenér Ginzburg se Satoranským situaci několikrát probíral, v průběhu sezony za ním byl ve Washingtonu a sešli se i po jeho návratu do České republiky koncem května.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že Satoranský má za sebou především psychicky velmi těžké období v dresu Washingtonu Wizards. Když už to vypadalo, že svými výkony přesvědčil trenéra Brookse, ten před play-off přivedl na jeho post posilu a Satoranský usedl na lavičku.

Možná i to je jeden z důvodů, proč dvoumetrového rozehrávače letos v národním dresu neuvidíme. „Bylo to pro mě těžké rozhodování. Rozhodoval jsem se až do poslední chvíle. Nakonec jsem k tomu měl pár svých důvodů,“ nehovoří se Satoranskému lehce. „Jedním z nich je to, že příští rok mě čeká jedna z nejdůležitějších sezon v mojí kariéře v NBA. Naplánoval jsem si dost náročné individuální tréninky během celého července, srpna a části září,“ uvedl.

Po třetí sezoně v NBA mu totiž bude u Wizards končit kontrakt a sám nikdy netajil, že by si rád zámořskou misi prodloužil a definitivně se v nejlepší lize světa prosadil. Navíc ve chvíli, kdy se první část kvalifikace chýlí ke konci by nerad naskakoval do rozjetého vlaku.

„Dalším důvodem je formát kvalifikace, který je z mého pohledu dost nešťastně zvolený. Neumožní mi zúčastnit se více než jedné třetiny zápasů, takže tímto rozhodnutím přicházím prakticky v uvozovkách jen o dva zápasy. To na moje rozhodnutí mělo velký vliv,“ vysvětluje Satoranský.

Pražský rodák až na jednu výjimku reprezentoval Českou republiku nepřetržitě od léta 2006, tedy od svých 14 let. První start v seniorském národním týmu si připsal v září 2008. Vynechal pouze léto 2011, kdy národní tým hrál zápasy v divizi B, která poté byla stejně zrušena. Pak reprezentoval až do začátku letošní kvalifikace, kdy listopadový ani únorový termín nemohl absolvovat kvůli rozdílnému kalendáři NBA a FIBA.

„Nechci, aby to vyznělo jako klišé, protože to říká většina sportovců, kteří nereprezentují. Já si myslím, že každý, kdo mě dobře zná, tak potvrdí, že reprezentace byla, je a bude pro mě v basketbale vším. Každé léto jsem se tomu snažil věnovat maximum jak úsilí, tak času, ale z těch důvodů, které jsem uváděl, by to letos bylo jiné,“ nechce národnímu týmu přispět jen zlomkem toho, čeho by byl za normálních okolností schopný.

„Nezbývá mi než popřát klukům hodně štěstí. Doufám, že se jim bude dařit. Myslím a věřím, že tato dvě utkání zvládnou,“ je si jistý, že Češi postoupí do další fáze kvalifikace a navíc stále s reálnou možností se po 37 letech zúčastnit závěrečného turnaje.