Olma NF v Ostravě poznamenal spor o obranu

Kauza, která nezůstane bez následků, vznikla při Olma Národním finále nejmladších minižáků v Ostravě. Na druhém místě tam překvapivě skončil tým BA Roudnice, který až ve finále podlehl Opavě o pouhé čtyři body. Víc než o tomto výsledku se však nakonec mluvilo o něčem docela jiném.

Pro minižákovské kategorie je zakázáno aplikovat zónovou obranu. A právě hra roudnických minižáků na obranné polovině zónu více než připomínala. To způsobilo, že ještě víc než týden po akci se řešilo především to, jak druhý tým turnaje ke stříbru dokráčel.

"BA Roudnice byla zřejmě "ošklivým káčátkem" celého turnaje. Hlavním důvodem tohoto titulu byla ortodoxní zónová obrana, kterou tým aplikoval zejména proti silnějším soupeřům. Tento "prešovský beton" byl pro většinu protivníků k nepřekonání a jeho předvádění v kategorii U11 byl zřejmě největším faulem celého NF," hodnotil počínání severočeského týmu Petr Čeněk, delegát ČAMB.

Trenér roudnických vicemistrů Jaroslav Pazourek hru svého družstva hájil.

"V Ostravě jsme bohužel dostali nalosování 1-3-1 což je z hlediska 10letých  dětí a jejich fyzických schopností dost nepříjemné. Za sebe i ostatní  trenéry prohlašuji, že v žádné tréninkové jednotce ani při zápasech jsme nikdy žádnou zónovou obranu necvičili, ani jsme ji děti neučili. U našich hráčů, kteří ve zbývajícím průběhu NF doslova postávali ve vymezeném území, se víc než o nějaký způsob obrany jednalo o vyčerpání z průběhu turnaje. Hráči šli spát dvakrát po sobě v půl dvanácté, a to kvůli posunutému zahájení turnaje a semifinále hranému do 22:15. Na finále od 12 hodin pak nechtěli ani vstávat."

Nejen debata v ostravské hale, ale také řada diskutérů u článků na internetu, na oficiálních stránkách NF, ale i na Facebooku nenechala chladného ani Jiřího Novotného, zástupce ČBF pro minibasketbal.

"Informace mám pouze zprostředkovaně od delegáta Petra Čeňka a od lidí, kteří byli v místě konání a viděli vše na vlastní oči. Pravidla jasně říkají, že v minibasketbale jsou družstva povinna uplatňovat osobní obranu. Drtivá většina družstev a trenérů toto nařízení respektuje, jelikož moc dobře vědí, že je to zejména v zájmu samotných dětí."

"Bohužel se občas najde člověk, který své zájmy postaví nad zájmy svých svěřenců a snaží se vyhrát za každou cenu. Je si dobře vědom toho, že z porušení tohoto ustanovení nemohou být vyvozeny hrací důsledky. Osobně musím říct, že s takovým jednáním  absolutně  nesouhlasím."

Právě současná praxe pravidel minibasketbalu je v tomto bodu dost benevolentní. Zónovou obranu pravidla sice výslovně zakazují, neurčují však postih za případné porušení. A zde je kámen úrazu. I když všichni přítomní vidí, že je porušováno jedno ze základních ustanovení pravidel, nelze viníka nijak potrestat. Neexistuje totiž jednoznačný výklad, který by určil rozdíl mezi odstupovanou osobní obranou a zónou. To by se však mělo v příštím roce změnit.

"Budeme zavádět pravidlo tří vteřin. Obránce nebude smět stát ve vymezeném území déle než tři vteřiny, pokud nebude mít na dosah paže svého útočníka, či jeho útočník nebude mít míč. Porušení pravidla bude přestupkem a trestáno bude střelbou jednoho trestného hodu a vyhazováním ze strany," odkrývá Novotný záměr ČAMB pro sezonu 2012/13.

Pravidlo tří obranných vteřin, užívané i v NBA, může podle Novotného zpočátku vyvolat diskuze, přesto věří v jeho úspěch jako nástroje v boji proti zónové obraně, která do minibasketbalu nepatří.

"Jsme si vědomi, že bude patrně dost složité toto pravidlo posuzovat, protože zejména ti nejmenší se často v obraně spíš "hledají". Pokud se ale takováto restrikce nezavede, tak se i příští rok najdou lidé, kteří udělají kvůli výsledku cokoliv, včetně využití zóny. Takto na ně budeme mít aspoň nějakou páku."

Proč ale vůbec zónu v minibasketbalu zakazovat?

"Nejmladší hráčky a hráči mají samozřejmě potíže trefit se do koše z delší vzdálenosti, a pokud díky zónové obraně zahustíte podkošový prostor, vaše obrana je de facto neprostupná. Nepřináší to nic obráncům, ale především útočníkům. Děti si pak zápas neužijí. V minibasketbalu nejde o vítězství a trofeje, ale hlavně o radost z pohybu, party lidí, basketbalu. Věřím, že díky nové úpravě pravidel se nám podaří zónovou obranu vymýtit a pro všechny zápasy vytvořit podmínky vhodné pro basketbalový rozvoj a zábavu každého z hráčů," říká Novotný.

"Ve všech basketbalově vyspělých zemích je zónová obrana i clonění hráče v minibasketbalu zakázáno a postihováno. Hlavní metodická pomůcka v těchto zemích pro minibasketbal je hoď a běž, což je prvek proveditelný pouze proti osobní obraně," nabízí Novotný další vysvětlení.