Petr Treml - Rozhodnout bychom chtěli už proti Číně

Čeští mladíci srdnatě bojují na světovém šampionátu U17. Po třech zápasech mají na svém kontě jednu výhru a dvě porážky, ale čtvrtfinále je stále blízko a v silách svěřenců Petra Tremla. Právě kouč národního týmu odpovídal na otázky shrnující dosavadní dění v Kaunasu a také plány do dalších dvou důležitých zápasů.

Na úvod šampionátu vás čekal velmi těžký program. Můžete být s bilancí 1-2 spokojení?
S touto bilancí jsme spokojeni, kdyby to někdo řekl, že to takto bude před turnajem, tak bychom to brali, ale při vývoji včerejšího utkání mohlo být i lépe.

Jak moc týmu pomohla výhra v úvodním zápase nad Francií, se kterou předtím v přípravě třikrát prohrál?
Celé zahajovací utkání bylo pro družstvo nezapomenutelným zážitkem. Věděli jsme, že jsme mohli jen získat a kluci odehráli velký zápas a již podruhé Francii porazili na velké akci. Dokázali jsme eliminovat sílu soupeře pod košem. Velmi si cením na družstvu, že zápas dotáhlo do vítězství i přes menší krizi, kdy soupeř otočil vývoj skóre na svou stranu navzdory ztrátě 15 bodů. Tým ukázal svoji vnitřní sílu a byl to nejlepší možný vstup do turnaje MS.    

Máte možnost porovnat český basketbal s americkým po přímé konfrontaci. V čem jsou Američané lepší a o kolik? Je něco, v čem jste se jim v zápase vyrovnali nebo je dokonce předčili?
USA je zde jednoznačně nejsilnějším týmem a pokud zde ztratí zápas, jednalo by se o největší překvapení. Američtí hráči naše hráče převyšovali nejen po fyzické stránce, ale i basketbalovými dovednostmi. Přesto jsem rád, že jsme s nimi dokázali do 32. minuty hrát přijatelný výsledek (68:52). V čem jsme Američany předčili, tak to byl počet ztrát, který se u našeho týmu zastavil na čísle 18 oproti soupeřovým 22, což je sice vysoké číslo, ale proti tak dobré obraně to považuji za dílčí úspěch.

Může těsná prohra s Australany poznamenat tým do dalších zápasů?
Doufám, že si hráči z těsné porážky vezmou pozitivní věci a do dalších bojů v základní skupině to družstvo nepoznamená. S odstupem času hodně mrzí nepovedená šestiminutovka, která posadila na koně hráče protinožců. I tak byl výkon družstva kvalitní a dokázali jsme sehrát s favoritem velmi dobrý zápas.

Jak jste využili volný den, který je určitě v tak nabytém programu potřeba?
Po těžkém vstupním trojboji přišel volný den vhod, obzvláště více vytěžovaným hráčům. Družstvo absolvovalo hodinový trénink v hlavní aréně, při kterém se zaměřilo na hru proti zónové obraně a vylepšení střelby, která zde zatím nedosahuje takové úspěšnosti jako při loňském ME.

Dokázal se Adam Pecháček rychle adaptovat do týmu, když s ním neabsolvoval velkou část přípravy?
Adamovi se střelecky dařilo ve dvou zápasech, ale sám cítí, že mu společná příprava s družstvem chybí. Nejvíce pak při obranných kombinacích a útočných systémech. I přes náročný klubový program a celkovou únavu zatím drží stabilitu svých výkonů a věřím, že tomu tak bude i nadále.

Po dni volna vás čeká zápas s Čínou. S jakou taktikou na Číňany půjdete?

Mistr Asie zde dokazuje, že patří ke špičkovým světovým týmům, vyjma nepodařeného utkání proti Austrálii. Hrají klasickým asijským stylem založeným na rychlosti a střelbě z dlouhé vzdálenosti a navíc disponují jedním z největších talentů ročníku 1996 - 218cm vysokým Zhou-Qi. Podle toho bude zaměřena i taktika utkání, zamezit rychlým protiútokům a vysokého pivota držet co nejdál od našeho koše.

Při očekávaném vývoji skupiny můžete mít v posledním zápase s Egyptem postup ve svých rukou. Nebude to pro tým svazující?
Víme, že jedno vítězství nás posune do vysněného čtvrtfinále a rádi bychom tento krok učinili již zítra proti silné Číně.  Když se to nepodaří, tak zápas s Egyptem bude o to těžší po psychické stránce.

Jaká je v Litvě atmosféra na zápasech? A jak jste spokojeni s organizací? Potvrzuje se, že basketbal je v Litvě národním sportem?
Tak nejprve začnu poslední částí otázky. Při zápasech domácího družstva je vidět, že v Litvě je basketbal náboženstvím, což nám potvrdila i naše milá průvodkyně Milda. Všechna utkání domácích jsou hojně navštěvována i přes konkurenci přímého přenosu v místní televizi. Při ostatních zápasech je bohužel Žalgiris Arena prázdná, návštěvníci jsou převážně z řad rodičů zúčastněných hráčů a mně nezbývá než za celé družstvo poděkovat i naším fanouškům, kteří o sobě v průběhu zápasu dávají vědět a vytváří chlapcům domácí prostředí. Samozřejmě včetně závěrečné pardubicko-hradecké děkovačky. Organizačně je vše zajištěno na úrovni, ale v porovnání s loňským ME vyznívá vše pro české organizátory.