Nymburk obhájil i přes zakolísání, Svitavy slaví první medaili

Do finále Hyundai FINAL 4 postoupily dva aktuálně nejlepší týmy Kooperativa NBL po základní části. První ČEZ Basketball Nymburk nenašel letos zatím na českých palubovkách přemožitele, ale nejblíž tomu byly právě Pardubice. Finále tak nabízelo zajímavou podívanou.

Nymburk ale chtěl myšlenky na tento těsný zápas rozehnat hned ze začátku. Pardubice ničil rychlým přechodem do útoku a přesnou střelbou. Vždyť jen za první čtvrtinu vsítili nymburští hráči šest trojek z jedenácti pokusů! Tomu nemohly Pardubice konkurovat. Navíc když po necelých třech minutách strávených na hřišti odkulhal s bolestivou grimasou Brandon Spearman.

Pardubice ale ve druhé čtvrtině předvedly velký návrat do zápasu. Přestože už ztrácely 15 bodů, nesklopily hlavy a chtěly se ještě poprat o trofej z Hyundai FINAL 4. Byly to trojky, co je dostalo opět na dostřel a dokonce do tříbodového vedení. To sice odmítl úspěšnými útoky Berisha, ale i tak byla pardubická ztráta v polovině utkání pouze dva body.

Nymburk v poločase načerpal síly a po změně stran utáhl šrouby v obraně. Pardubice měly problém se prosadit a když se opět přidala nymburská ostropalba za tři body, rostl náskok papírového favorita až ke 20 bodům. Ani tehdy ale Pardubice nenechaly soupeře zápas definitivně zlomit a alespoň částečně se soupeři opět přiblížily.

I když se Beksa snažila, tak nemohla stáhnout své manko pod deset bodů. Nymburk si velmi zkušeně hlídal své vedení a mířil z obhajobou prvenství v Hyundai FINAL 4. Pardubice musely riskovat, pokud se chtěly Nymburku ještě přiblížit, ale to byla voda na mlýn vedoucího celku. Výsledný rozdíl ve skóre se tak vyšplhal až na 21 bodů.

Nejužitečnějším hráčem Hyundai FINAL 4 byl zvolen Martin Kříž z vítězného ČEZ Basketball Nymburk.

BK JIP Pardubice – ČEZ Basketball Nymburk 65:86 (15:28; 43:45; 55:66)

Půlpán 14, Welsch 12, Pandula 11, Potoček 7, Martin a Švrdlík po 5, Kohout 4, Kent 3, Nečas a Spearman po 2 – Berisha 17, Kříž 16, Benda 14, Lawrence 13, Bohačík 10, Davis 8, Ray a Hruban po 3, Pumprla 2, Peterka a Vyoral 0

TH: 18/13 – 11/6

Trojky: 6 – 12

Doskoky: 36 – 49

Zisky: 4 – 5

Ztráty: 10 – 11

Asistence: 14 – 24

Fauly: 17 – 18

Levell Sanders, asistent BK JIP Pardubice: „Původně jsem doufal, že do zápasu vstoupíme líp. Povolit takovému týmu, jako je Nymburk, tak velké vedení, těžko se pak dá vyhrát. My jsme nezapnuli hned od začátku a budili jsme dojem, jako bychom sem nepatřili. Hráli jsme, jako bychom čekali, co udělá soupeř. A pak se i stalo, co se stalo – když proti dobrým týmům čekáte, tak spadnete na minus 20. Ze způsobu naší hry n a zač&a acute;tku jsem proto zklamaný. Jistě se mi pak moc líbilo, jak jsme se ještě do poločasu dostali zpátky, ale nakonec to stejně nestačilo.

Druhý velký výpadek na začátku druhé půlky možná způsobilo uspokojení, že jsme se dokázali vrátit. Hned v prvním timeoutu jsem se zeptal hráčů, jestli musíme hrát ještě dalších deset minut, abychom zjistili, že s tímhle soupeřem můžeme hrát. Do druhé půlky jsme vstoupili mdlí, soupeř na nás nastoupil ještě agresivněji, a my místo abychom se mu v tom vyrovnali, nebo ho předčili, byli jsme pasivní. A dostat se zpátky podruhé už bylo horzně složité. My bychom k úspěchu museli hrát téměř dokonale, dávat všechny koše, co jsme měli dát, protože Nymburk nejde v obraně zastavit pokaždé. A když už se to podaří, musíte to hned využít. A to se nám nevedlo.“

Oren Amiel, ČEZ Basketball Nymburk: „Mít titul je vždycky skvělý pocit. Teď si to užijeme po našem neuvěřitelném programu v posledních 47 dnech. Klíčem dneska byla obrana. Soustředili jsme se na obranu a na silné stránky Pardubic. Myslím, že jsme dnes odvedli dobrou práci, zastavili jsme jejich střelce, zvládli jsme strategii. V první čtvrtině a druhém poločase jsme hráli velmi dobrou obranu.

V poločase jsem hráčům řekl, ať jsou v klidu a vrátí se k obraně, se kterou jsme zápas začali. Nechali jsme Pardubicím hodně volných střel, když jsme vedli o 15 bodů. Máme ale zkušené hráče, kteří se dokázali ve druhém poločase opět soustředit.“

Viktor Půlpán, rozehrávač BK JIP Pardubice: „Máme radost, že jsme včera vyhráli a dostali se do finále. Dneska jsme chtěli určitě víc zabojovat. O 20 bodů je velký rozdíl. Vzhledem k tomu, že se během zápasu zranil Brandon (Spearman), vypadl nám jeden hráč, který hraje v průměru 25 minut na zápas. S Nymburkem je pak těžké se udržet, protože oni hrají 40 minut v tempu. Přišlo mi, že už nám trochu docházel kyslík a Nymburk toho dokázal využít.“

Martin Kříž, pivot ČEZ Basketball Nymburk: „Co se týče finále, tak jsme věděli, že to bude těžký zápas. Šli jsme do toho s respektem a tím stylem, jako chodíme do každého zápasu. Náramně jsem si to užil. Co týče titulu MVP, tak to je týmový úspěch a já za to můžu hodně poděkovat spoluhráčům.“

V zápase dvou zklamaných ze včerejších semifinálových bojů Hyundai FINAL 4 proti sobě nastoupil domácí DEKSTONE Tuři Svitavy proti BK ARMEX Děčín. Pro oba týmy byla vidina zisku bronzových medailí velkou motivací.

Aktivnější vstup do utkání měli domácí Tuři, i když jejich včerejší zápas skončil zhruba o tři hodiny později než Válečníků. Základní pětka domácích dobře kombinovala hru do podkošového prostoru se střelbou ze střední a dlouhé vzdálenosti. Nebýt ztrát v útoku, mohlo být vedení domácího celku vyšší než o deset bodů. Ofenzivu Děčína oživil příchod Pavla Houšky, který mimo jiné snižoval trojkou v poslední vteřině první čtvrtiny na rozdíl dvou bodů.

Jenže aktivitu domácích tento hřebíček v poslední vteřině nijak neotupil. Ba naopak! Hned zkraje druhé desetiminutovky se totiž Tuři vrátili ke svému pohodlnému náskoku, zejména díky ofenzivně agilnímu duu Slezák – Roseboro. Patnáctibodové vedení sice na chvíli vzalo za své, ale z krátké trojkové přestřelky vyšli jako vítězové svitavští basketbalisté, kteří tak svůj poločasový náskok natáhli na 16 bodů.

Děčín si ze šatny do druhého poločasu přinesl novou energii a chtěl svou ztrátu co nejdříve stáhnout do hratelné podoby v posledním dějství. Jenže po krátkém útlumu začali hráči Svitav opět předvádět hru, která je zdobila v první půli. I když se jim tolik nedařilo zpoza trojkového útoku, dokázali zakončovat zpod koše. Tam na obou stranách hřiště vládli Roseboro s Petwayem.

Až euforický výkon dovedl Svitavy do pohodlného náskoku. Po trojce Šimona Puršla se přehoupl přes 20 bodů. Zdálo se, že Tuři jednoznačně směřují k bronzovým medailím Hyundai FINAL 4. Jenže Děčín se nevzdal. Našel recept na defenzivu domácích a díky několika tříbodovým akcím začal svou ztrátu umazávat. Do středu domácích jako by se vloudila nervozita. Děčín se přiblížil až na rozdíl 11 bodů, ale trojka Petwaye mu reálnou naději na zvrat vzala.

V závěru se dostali na hřiště i mladíci Kovář s Kotáskem, kteří si tak společně s ostatními mohli vychutnat první velkou medaili pro Svitavy.

DEKSTONE Tuři Svitavy – BK ARMEX Děčín 81:65 (22:20; 48:32; 64:47)

Slezák 21, Roseboro a Kerr (11 doskoků) po 14, Petway 11, Smithson a Jelínek po 6, Puršl 5, Stria 4, Marko, Kotásek a Kovář 0 – Pomikálek 14, Feštr 12, Houška P. 9, Krakovič 6, Grunt, Landa a Kroutil po 5, Šiška 4, Houška J. 3, Ježek 2, Halada 0

TH: 8/7 – 11/6

Trojky: 8 – 7

Doskoky: 39 – 32

Zisky: 9 – 7

Ztráty: 16 – 14

Asistence: 20 – 17

Fauly: 16 – 17

Lubomír Růžička, DEKSTONE Tuři Svitavy: „Musíme si uvědomit, že klub za posledních 16 měsíc prošel velkou rekonstrukcí, ať už kádru nebo na poli managamentu. Bronzová medaile znamená hodně nejen pro klub, ale i pro město. Máme tu skvělé podmínky ze strany vedení města a fanouškovské základny. Basketbal se tu za posledních osm let etabloval. Díky tomu tady máme na čem stavět. Ta medaile je jen jedna z třešniček na dortu. Dneska rozhodl přístup. Po včerejším zápase nás plno lidí kritizovalo, že to skončilo rádoby ostudou o 50 bodů. Neuvědomují si ale, že je to turnajový systém. Po tom, co tu Petr Benda dal tři trojky a šlo to na 30 bodů, tak jsem věděl, že musím šetřit Slezáka, Kerra, Marka a ostatní. Přišlo mi, že jsme dneska byli živější a šli za vítězstvím víc než Děčín, který působil unaveným dojmem, protože měl těžký semifinálový zápas s Pardubicemi.

Hráči se přesvědčili, že hrát umí a mohou se měřit i třeba poločas s Nymburkem a s Děčínem. Náš cíl je jednoznačný – skončit do čtvrtého místa, abychom čtvrtfinále začínali doma. My jsme doma a venku diametrálně odlišný tým. Myslím, si, že nám ten dnešek dodá zdravé sebevědomí do konce sezony.“

Pavel Budínský, BK ARMEX Děčín: „Abych řekl pravdu, my se celou seuonu nepotkáváme s útokem a v tomhle měření sil (na FINAL 4) byl pro nás základním problémem. Nenašlo se moc hráčů, kteří by v některých pasážích pomohli větší produktivitou, než jakou měli. My na tom pracujeme, ale v přímé konkurenci s těmito týmy, které mají vyšší individuální kvalitu, kdy Pardubice i Svitavy se mohou opřít o své zahraniční hráče, tak my - jako jeden ze dvou celků opírajících se ryze o české hráče - bojujeme, jsme houževnatí, ale některé situace hráči musí zvládat s větším procentem a jistotou. A když talent a jist ota chyb í, nebo hráči nemají střelecký den, soupeři už vědí, kde jsou naše slabiny. V sobotu Pavel Houška nedal ani bod, protože se trápí se zraněním na střelecké ruce, dnes nebyl produktivní Ondra Šiška, nám se pak hraje špatně, a když nepřinese něco navíc někdo z lavičky, jako to dnes dokázal Robert Landa sedmi body v řadě, tak v tu chvíli nemáme šanci. Soupeř ze Svitav se naproti tomu mohl opřít o jistou ruku Kerra, silovou hru Rosebora, trojky dal i Petway a svou práci si splnil Slezák, a v tu chvíli je to pro nás složité.“

Pavel Slezák, křídlo DEKSTONE Tuři Svitavy: „Se třetím místem u nás panuje spokojenost. Je to první umístění na stupních vítězů a historický úspěch pro klub. Doufám, že se to našim fanouškům líbilo a dál budou chodit v tak hojném počtu. Jsem rád, že jsme dnes předvedli úplně jiný výkon než v semifinále s Nymburkem, kdy to byla ostuda. Po nepovedeném vstupu d o druh&e acute;ho poločasu jsme to víceméně zabalili a ta vysoká porážka mě mrzela. Jsem proto rád, že jsme dnes bojovali a ukázali, že jsme kvalitní tým. Doufám, že jsme se dnešním zápasem zase chytli, protože poslední dobou jsme nepředváděli moc dobré výkony, hlavně venku. Věřím, že nás tenhle úspěch nakopne do zbytku sezony. Oslavu dnes ale určitě neplánujeme. Máme před sebou tři dny volna a oslavíme to někdy později. “

Tomáš Pomikálek, křídlo BK ARMEX Děčín: „FINAL 4 pro nás dopadlo zklamáním. Byla škoda už semifinále, které jsme si pokazili sami. Nejsme schopní zakončovat jasné situace. Jistě se může stát, že to někdy nepadá, ale proti Pardubicím jsme měli mnohem větší nástřel, který jsme nebyli schopní přetavit v úspěch. A dnes to bylo v podstatě stejné. Výborný začátek, kdy jsme byli schopní se Svitavami běhat a byli i aktivnější, pak jsme je i dočasně zamknuli na doskoku, ale vzápětí přišla sekvence, kdy jsme nedali pár střel, nás to začalo strašně zalamovat, naopak domácí Slezák tam trefil tři střely za sebou a nás tohle sráží a vezeme se pak celý z&a acute;pa s. Na konci ještě byl nějaký odpor, ale začít tři minuty s minus 20 body je už pozdě. Dát 62 a 65 bodů na FINAL 4, kde hrají čtyři nejlepší týmy, to bohužel nestačí.“